|
|
Využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci
Batelková, Barbora ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Bárta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci. Hlavním cílem práce je rešerše dostupných mobilních aplikací pro vestibulární rehabilitaci, zhodnocení jejich relevantnosti a použití některé z nich u pacienta. Dalším cílem je uvedení přehledu odborné literatury zabývající se tématem mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci V teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se tématu anatomie a fyziologie vestibulárního systému, kompenzace vestibulárních poruch a vestibulární rehabilitace. Dále pak jsou uvedeny informace o mHealth aplikacích a aplikacích v rehabilitaci. Následuje rešerše dostupné literatury týkající se tématu práce a rešerše mobilních aplikací dostupných na Google Play Store, které jsou nebo mohou být určeny pro využití ve vestibulární rehabilitaci. V praktické části jsou uvedeny kazuistiky dvou pacientů s vestibulární poruchou, kterým byla aplikována terapie pomocí mobilní aplikace Tebokan po dobu 4 týdnů. U pacientů byly provedeny 3 měření - vstupní, průběžné a závěrečné. Využity byly standardizované testy pro stabilitu stoje (Clinical Test of Sensory Interaction and Balance, CTSIB) a chůze (Functional Gait Assessment, FGA) a vyšetření dynamické zrakové ostrosti (DVA test). Také byl využit standardizovaný dotazník k hodnocení...
|
|
|
Hodnocení kompenzace vestibulospinálního a vestibulookulárního reflexu u pacientů v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu
Markvartová, Anna ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Cílem práce je zhodnotit vliv cílené rehabilitace s biofeedbackem na kompenzaci poruch stability stoje a subjektivní zrakové vertikály. Po dobu jednoho roku bylo na FN v Motole vyšetřeno a rehabilitováno 20 pacientů s vestibulárním schwannomem. Kompenzace vestibulookulárního reflexu byla hodnocena náklonem subjektivní zrakové vertikály. Míra vestibulospinální kompenzace byla stanovena dle skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a po rehabilitaci. Pro terapii s využitím vizuálního biofeedbacku byl použit systém Homebalance, vyvinutý Centrem podpory aplikačních výstupů a spin-off firem na 1. LF UK v Kladně. Dalším cílem práce bylo sledovat efekt vestibulární prehabituace pomocí aplikace ototoxického gentamicinu dva měsíce před operací. Statistická analýza dat prokázala v případě náklonu subjektivní zrakové vertikály signifikantní zvýšení odchylky po operaci a snížení po rehabilitaci. Dle dotazníku ABC se po operaci sebejistota balance signifikatně zhoršila a po rehabilitaci zlepšila. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v kompenzaci mezi pacienty s gentamicinem a bez něj.
|
|
|
Faktory ovlivňující vestibulární kompenzaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu.
Balatková, Zuzana ; Čada, Zdeněk (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Operace vestibulárního schwannomu vede u většiny pacientů ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze v důsledku chirurgického přerušení obou větví vestibulárního nervu. Pooperačně se stav projevuje poruchami posturální stability, závratí, oscilopsií a někdy i vegetativním doprovodem. Trvání vestibulárních symptomů je závislé především na centrální kompenzaci, při které hraje dominantní roli mozeček. Kompenzace je ovlivněna různými faktory, ty jsou dané stavem pacienta a velikostí tumoru, vlastní funkčností vestibulárního systému, a dále jsou to faktory navozené terapeutem. Terapeutickou snahou je rychlé navození kompenzačních mechanismů a zkrácení doby kompenzace. Cílem práce bylo podrobné prostudování vlivů ovlivňujících kompenzaci a aktivní ovlivnění procesu vestibulární kompenzace jako takové. Mezi základní používané postupy patří časně zahájená řízená vestibulární rehabilitace, která u většiny pacientů vede k rychlejší rekonvalescenci. I při maximální péči se u některých pacientů nedaří dosáhnout plné kompenzace, což vede k trvalému funkčnímu deficitu projevujícím se nejčastěji posturální instabilitou. Prehabituace je možný způsob vedoucí k urychlení kompenzace. Při chemické prehabituaci je aplikováno ototoxické antibiotikum intratympanálně, což vede k funkčnímu...
|
|
|
Faktory ovlivňující vestibulární kompenzaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu.
Balatková, Zuzana ; Čada, Zdeněk (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Operace vestibulárního schwannomu vede u většiny pacientů ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze v důsledku chirurgického přerušení obou větví vestibulárního nervu. Pooperačně se stav projevuje poruchami posturální stability, závratí, oscilopsií a někdy i vegetativním doprovodem. Trvání vestibulárních symptomů je závislé především na centrální kompenzaci, při které hraje dominantní roli mozeček. Kompenzace je ovlivněna různými faktory, ty jsou dané stavem pacienta a velikostí tumoru, vlastní funkčností vestibulárního systému, a dále jsou to faktory navozené terapeutem. Terapeutickou snahou je rychlé navození kompenzačních mechanismů a zkrácení doby kompenzace. Cílem práce bylo podrobné prostudování vlivů ovlivňujících kompenzaci a aktivní ovlivnění procesu vestibulární kompenzace jako takové. Mezi základní používané postupy patří časně zahájená řízená vestibulární rehabilitace, která u většiny pacientů vede k rychlejší rekonvalescenci. I při maximální péči se u některých pacientů nedaří dosáhnout plné kompenzace, což vede k trvalému funkčnímu deficitu projevujícím se nejčastěji posturální instabilitou. Prehabituace je možný způsob vedoucí k urychlení kompenzace. Při chemické prehabituaci je aplikováno ototoxické antibiotikum intratympanálně, což vede k funkčnímu...
|
|
|
Hodnocení úpravy funkce vestibulo-okulárního reflexu u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Hladíková, Veronika ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením funkce vestibulo okulárního reflexu u pacientů indikovaných k chirurgické resekci vestibulárního schwannomu, prováděné ve Fakultní Byly používány tři typy vyšetření okulárního reflexu období před operací, časně po ní před dimisí u hospitalizovaných pacientů sledovali schopnost vnímání subjektivní vizuální vertikály, která je odrazem tonické funkce otolitových orgánů předoperační době jsme též relativní dynamickou při zolovaných pohybech hlavou v transverzální rovině, jejíž porucha se váže na dysfunkci laterálních polokruhovitých kanálků Navíc nám byly předoperační hodnoty indexu stranové dráždivosti dosažené v kalorické zkoušce časném pooperačním období, které je vymezené prvním dnem po podstoupení chirurgického zákroku a dnem ukončení hospitalizace cílen vestibulární rehabilitaci základě statistického zpracování získaných dat jsme zjistili, že u části pacientů je vestibulo okulární reflex narušen již v době před operací a zároveň že existuje souvislost mezi poruchou jeho translační a rotační složky. Přestože změny náklonu subjektivní vizuální vertikály během hospitalizace byly z naměřených hodnot dobře patrné, n byl prokázán statisticky významný rozdíl mez žádnými 2 sledovanými obdobími Nepodařilo se nám tak potvrdit pozitivní efekt časné vestibulární rehabi míru...
|
|
|
Vliv rychlosti chůze u pacientů s periferní vestibulární lézí na schopnost udržení přímého směru chůze
Petříčková, Kristina ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE 2017 Kristina Petříčková Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vlivem periferní vestibulární poruchy a rychlosti chůze na schopnost udržení přímého směru chůze. Výzkumu se zúčastnilo 19 pacientů s chronickou periferní vestibulární lézí a 20 zdravých jedinců v kontrolní skupině. Měřena byla odchylka od přímé dráhy při chůzi na 10 metrů s vyloučením zrakové kontroly při třech rychlostech chůze: pomalá, preferovaná a rychlá. Dále byla vyšetřena tandemová chůze s otevřenýma i zavřenýma očima. Mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou nebyl při žádné rychlosti zaznamenán statisticky významný rozdíl v odchylce od přímého směru. V obou skupinách byla ve vychýlení statisticky významná odchylka mezi rychlostmi, konkrétně mezi pomalou a preferovanou, a pomalou a rychlou chůzí. V tandemové chůzi byl mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou statisticky významný rozdíl v počtu kroků při chůzi bez vizuální kontroly. V práci byl prokázán vliv rychlosti na velikost odchylky od přímého směru při chůzi bez zrakové kontroly. Pomalá chůze s vyloučením zraku neprokázala rozdíl u vestibulárně kompenzovaných pacientů a zdravých jedinců. V tandemové chůzi je rozdíl znatelný, nicméně při individuálním testování je třeba k výsledkům přistupovat obezřetně a při hodnocení vestibulárního systému znát stav...
|
|
|
Dynamika vestibulární kompenzace u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Kletenská, Markéta ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vestibulární kompenzace u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu. Cílem práce bylo objektivně zhodnotit dynamiku vestibulární kompenzace v raném pooperačním období a zejména zjistit, zda předoperační intratympanická aplikace gentamicinu má vliv na dynamiku kompenzace rovnovážných funkcí. Studie se zúčastnilo celkem 32 pacientů (20 žen a 12 mužů) ve věkovém rozmezí od 28 do 73 let. Pacienti absolvovali rehabilitační program s využitím vizuálního biofeedbacku pomocí interaktivního systému Homebalance. Tento program probíhal denně od 5. pooperačního dne do ukončení hospitalizace. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a následně před propuštěním. K objektivnímu hodnocení vestibulární kompenzace byla zvolena statická posturografie, přístroj Synapsys Posturography System, a dotazník Activities- Specific Balance Confidence. Statistická analýza dat prokázala signifikantní zvýšení průměrných hodnot sledovaných parametrů COP (délka trajektorie COP a plocha konfidencí elipsy COP) pooperačně. Po absolvování terapeutického programu nedošlo k signifikatnímu snížení sledovaných parametrů COP. Výsledky celkového skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence prokázaly statisticky významný pokles hodnot pooperačně a následně významné zvýšení...
|
|
|
Vliv cílené rehabilitace na vestibulární kompenzaci u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Holá, Irena ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu předoperační aplikace gentamicinu na vestibulární kompenzaci pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Studie se zúčastnilo 32 pacientů s vestibulárním schwannomem hospitalizovaných ve FN Motol, indikovaných k neurochirurgické resekci. U deseti pacientů byl dva měsíce před operací transtympanicky aplikován ototoxický gentamicin. Po operaci pacienti absolvovali rehabilitační program na principu vizuální zpětné vazby s využitím systému Homebalance. Ke zhodnocení průběhu vestibulární kompenzace bylo použito vyšetření subjektivní zrakové vertikály a standardizovaný test chůze Dynamic Gait Index. U každého pacienta byla provedena celkem tři vyšetření: před operací, po operaci a před ukončením hospitalizace. Statistická analýza naměřených dat prokázala statisticky významné zvýšení náklonu subjektivní zrakové vertikály a snížení celkového skóre Dynamic Gait Indexu po operaci. Snížení náklonu subjektivní zrakové vertikály a zvýšení celkového skóre Dynamic Gait Indexu po rehabilitaci jako statisticky významné zjištěno nebylo. Mezi skupinami pacientů s gentamicinem a bez gentamicinu nebyl shledán statisticky významný rozdíl. Vliv aplikace gentamicinu na vestibulární kompenzaci v raném pooperačním období se nepodařilo prokázat.
|
|
|
Hodnocení kompenzace vestibulospinálního a vestibulookulárního reflexu u pacientů v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu
Markvartová, Anna ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Cílem práce je zhodnotit vliv cílené rehabilitace s biofeedbackem na kompenzaci poruch stability stoje a subjektivní zrakové vertikály. Po dobu jednoho roku bylo na FN v Motole vyšetřeno a rehabilitováno 20 pacientů s vestibulárním schwannomem. Kompenzace vestibulookulárního reflexu byla hodnocena náklonem subjektivní zrakové vertikály. Míra vestibulospinální kompenzace byla stanovena dle skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a po rehabilitaci. Pro terapii s využitím vizuálního biofeedbacku byl použit systém Homebalance, vyvinutý Centrem podpory aplikačních výstupů a spin-off firem na 1. LF UK v Kladně. Dalším cílem práce bylo sledovat efekt vestibulární prehabituace pomocí aplikace ototoxického gentamicinu dva měsíce před operací. Statistická analýza dat prokázala v případě náklonu subjektivní zrakové vertikály signifikantní zvýšení odchylky po operaci a snížení po rehabilitaci. Dle dotazníku ABC se po operaci sebejistota balance signifikatně zhoršila a po rehabilitaci zlepšila. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v kompenzaci mezi pacienty s gentamicinem a bez něj.
|
|
|
Kompenzace poruchy posturální stability v čase u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Hajná, Barbora ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Úvod: Poruchy rovnováhy a závratě jsou charakteristickými symptomy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu a nezřídka mají negativní vliv na jejich kvalitu života. Tato práce se zabývá poruchou posturální stability zejména u pacientů v dlouhodobém časovém období po operaci. Cílem této studie je sledovat longitudinální vývoj vestibulární kompenzace od akutního pooperačního stavu po období několika let od operačního výkonu. Dalším cílem je hodnotit krátkodobý efekt vestibulární rehabilitace v delší časové periodě po operační léčbě, a porovnat výsledky měření subjektivní zrakové vertikály, posturografického vyšetření, skóre dotazníku Dizziness Handicap Inventory, věk a velikost tumoru u těchto pacientů. Metodika: Výzkumný soubor obsahoval 10 pacientů po resekci vestibulárního schwannomu (průměrný věk 41,4 let ± 12,1; 2 ženy a 8 mužů). Všichni pacienti absolvovali intenzivní rehabilitační program v akutní fázi po operaci. 7 pacientů rehabilitovalo pomocí vizuální zpětné vazby a 3 pacienti rehabilitovali konvenčně bez vizuální zpětné vazby. V období několika let po operačním výkonu všichni pacienti absolvovali jednu cvičební jednotku s využitím vizuálního feedbacku. U pacientů bylo provedeno posturografické vyšetření pomocí stabilometrické plošiny Balance Master® v akutní fázi po operaci, po...
|
host ::
RSS.